Tato část konfigurace programu Tardat řídí proces zpracování hovorů a to od jeho načtení ze vstupního souboru až po jeho uložení do hlavní databáze a daších výstupů. Tabulky by měly popisovat logickou stavbu telefonní sítě zákazníka a to od poboček až k linkám, které vedou k poskytovatelům telefonních služeb.
V této kapitole je popsána struktura konfiguračních tabulek ústředen, skupin poboček, interního seznamu, průchodových a uživatelských sítí, definuje zavedené pojmy a význam jednotlivých parametrů.
Základní částí konfigurace je ústředna, která nejčastěji odpovídá jedné pobočkové ústředně uživatele. Z některých ústředen se v programu zpracovávají data a některé se používají pouze pro přestup do jiné telefonní sítě, například pro přístup ke státním linkám. Program může zpracovávat tarifní data až od 15 ústředen. Hovory na ústřednách jsou nezávislé, nikdy se nevyhledávají souvislosti mezi hovory z různých ústředen - to by bylo technicky velmi obtížné.
Ústředna je v programu Tardat definována právě tehdy, když v základním adresáři programu Tardat existuje odpovídající adresář PBX.A pro první ústřednu, PBX.B pro druhou atd. V tomto adresáři se ukládají veškeré konfigurační tabulky, vstupní a záložní data, která se týkají dané ústředny (viz kapitola 2.1).
Vlastní ústředna je taková ústředna, ze které program Tardat přijímá a zpracovává data. Má definovaný formát a tabulky poboček, svazků, linek a zúčtovacích kódů. Nevlastní ústředny mají pouze průchodovou tabulku, která určuje, jakým způsobem přes ni procházejí tranzitní hovory. Ústředna je vlastní právě tehdy, když v jejím adresáři existuje soubor do něhož se ukládá tabulka poboček.
Během zpracování se vždy vybere jedna ústředna, která má ve vstupním souboru nová data určená ke zpracování. Taková ústředna se nazývá aktivní, při zpracování je vždy jedna ústředna aktivní - ta, ze které se právě zpracovávají data. Ke všem ostatním ústřednám přistupuje, jako by byly nevlastní - jsou důležité pouze informace uložené v jejich tabulkách přístupových kódů, ostatní tabulky a parametry se ignorují. Až se zpracují nová data jedné ústředny, pokračuje se další vlastní ústřednou, ta se prohlásí za aktivní a z ostatních ústředen jsou viditelné pouze tabulky přístupových kódů.
Formát ústředny je soubor parametrů a procedur, které definují tvar vstupních dat a ovlivňují celý proces zpracování hovorů. Tyto volby se nastaví při změně formátu ústředny v editačním okně ústředny a mění se pouze ve výjimečných případech - proto jsou tyto volby umístěny v dialogu "Pro odborníky". Každý formát ústředny má jednoznačně přiděleny dva řetězce - výrobce a typ ústředny s případným označení verze firmwaru (release), rozlišení různých variant apod., například Alcatel, 4400 (R1.4)
Speciálním případem je demonstrační formát - na tuto hodnotu je nastavená ústředna po čisté instalaci a v režimu demo verze. Proces zpracování s tímto formátem nefunguje a hlásí chybu: "ústředna X má demonstrační formát".
Při změně formátu lze také nastavit do výchozího stavu tabulky linek, svazků, poboček, zúčtovacích a odchozích kódů, případně lze z databáze odstranit všechny hovory této ústředny. Uživatelské rozhraní umožňuje zvolit, které hodnoty a tabulky budou inicializovány a zda odstranit hovory z databáze. Vymazání hovorů se automaticky nabízí jen tehdy, je-li původně ústředna nastavena na demonstrační formát (tj. vymazání demonstračních dat při prvním nastavení čisté instalace).
Linky spojují ústřednu s veřejnou telefonní sítí nebo mohou vést do jiných ústředen či privátních sítí. Jejich základní vlastností je proto příchozí a odchozí připojení. Ve většině případů se připojení nekonfiguruje přímo u linky, ale až u svazků, které sdružují několik linek se společným připojením. Tabulku linek a svazků mají pouze vlastní ústředny.
Linka je identifikována pomocí čísla, které je maximálně šestimístné a v rozsahu od 0 do 999999. Zpravidla odpovídá číslování linek ve výstupních řádcích z ústředny, v případech, kde to není možné, se v programu provádí pevně nastavené mapování.
Vlastností linky je typ volby (tónová, pulzní, žádná), která se na lince používá. Toto nastavení ovlivňuje u některých ústředen, které do trvání zahrnují i čas na vytáčení čísla, úpravu délky trvání (časový odečet). Volba příjem tarifních informací určuje, zda po lince přichází informace, které jsou důležité pro ocenění hovoru. V případě, že je příjem informací zapnut a příjem informací není spolehlivý, je vhodné zapnout také korekci, která zajišťuje, aby hovor byl oceněn i v případě výpadků pulzů. Některé linky (např. ISDN) potřebují jen velmi malý čas na sestavení hovoru - v tomto případě se nastaví zatržítko nepoužívat odečty, které zakáže používání časových odečtů na této lince. Uživatel může nastavit, že konkrétní linka je utajená, v tomto případě veškeré hovory uskutečněné přes tuto linku se v přehledech nezobrazují. Novou vlastností linky je příplatek, kterým lze navýšit nebo snížit cenu hovoru o zadaný počet procent (záporná hodnota znamená slevu, kladná příplatek).
Svazek je konfigurační objekt, který definuje společné příchozí a odchozí připojení několika linek. Byl zaveden proto, že na ústředně která má mnoho linek, bývají linky rozděleny na jednu nebo dvě množiny, které vedou ke stejnému poskytovateli (např. pevné linky + jedna GSM brána) a bylo by nepraktické, aby se připojení muselo definovat u každé linky zvlášť.
Příklad:
Linky 1 až 6 jsou sdruženy do svazku Telecom Brno, který má připojení na odchozí i příchozí straně do Veřejné tel. sítě přes vstupní bod Český Telecom, Brno. Linky 6 a 7 mají samostatné připojení do Veřejné tel. sítě přes vstupní bod GSM Eurotel a GSM T-Mobile.
Linka 1 \ Linka 2 | Linka 3 > Svazek Telecom Brno ( <- Veřejná tel. síť, Český telecom, Brno ) Linka 4 | ( -> Veřejná tel. síť, Český telecom, Brno ) Linka 5 / Linka 6 --------------------------> ( -> Veřejná tel. síť, GSM Eurotel ) Linka 7 --------------------------> ( -> Veřejná tel. síť, GSM T-Mobile )
Každý svazek má své jméno, které musí být v rámci jedné ústředny jednoznačné, uživatel si může nastavit procentuální příplatek a nově také pseudotarifikační konstanty - časové odečty a filtry platné jen pro konkrétní svazek.
Příchozí připojení určuje, odkud po lince jdou příchozí a tranzitní hovory, odchozí připojení se týká odchozích a tranzitních hovorů. Nastavení odchozího směru se skládá z těchto parametrů (příchozí směr je symetrický):
Každá pobočka patří právě do jedné skupiny poboček, které jsou společné pro všechny ústředny. Pro každou pobočku je možné definovat také procentuální příplatek k ceně hovorů a způsob maskování telefonních čísel (viz dále). Pobočka může být utajená - hovory na této pobočce nebudou v přehledech zobrazovány.
Některé typy ústředen umožňují použití tzv. autorizačních kódů. Je to maximálně 10 znaků dlouhá kombinace čísel a znaků (0123456789ABCD#*), která se vytáčí před vytáčením čísla volaného účastníka. Řeší se tím například osobní telefonní účty zaměstnanců pro soukromé hovory tak, aby bylo možné použít pro soukromý hovor libovolného telefonního přístroje. V tomto případě se každému zaměstnanci zřídí v programu Tardat tzv. virtuální pobočka a v její konfiguraci se vyplní položka autorizační kód. V přehledech se potom rozlišuje fyzický zdroj (identifikace konkrétního telefonního přístroje) a logický zdroj (identifikace zaměstnance). U hovorů bez a.k. je logický zdroj shodný s číslem fyzického zdroje.
Protože jsou virtuální pobočky umístěny v tabulce poboček ústředny, je nutné při výběru kategorie programu počítat i s dostatečnou rezervou pro autorizační kódy.
Každý hovor se ve zpracování přiřadí právě jednomu zúčtovacímu kódu. Nemá-li hovor přiřazen žádný zúčtovací kód nebo se zadaný takový kód nenachází v tabulce a nelze jej autodetekovat, přiřadí se hovor k položce "Nezadaný". To je speciální položka tabulky, která je vždy na prvním místě a nelze ji smazat.
Zúčtovací kódy slouží například k vyúčtování telefonních hovorů spojených s určitým zákazníkem nebo zakázkou. V přehledech lze zobrazit pouze hovory pro vybrané položky nebo vytvořit souhrnný nebo detailní přehled rozdělený po jednotlivých položkách.
Zúčtovací kód má vlastnosti podobné pobočce: procentuální příplatek k ceně hovoru a typ maskování čísla. Nastavení zatržítka "Zobrazený jako 1. ZK" způsobí, že hovory pro tento zúčtovací kód budou v přehledu zařazeny pod položku "Nezadán".
Tabulka přístupových kódů se používá pro rozlišení směru u hovorů na základě telefonního čísla volajícího nebo volaného předané z ústředny nebo pro úpravu čísla před vstupem do tarifní sítě. Mohou také popisovat chování směrovače, který rozděluje hovory k provozovatelům na základě telefonního čísla. Tuto tabulku definují vlastní i nevlastní ústředny.
Tabulka se používá zpravidla u ústředen Kapsch, které dávají před volaným číslem několikamístné předčíslí, které je nutné z čísla odstranit ještě před vstupem do tarifní sítě, aby mohl být hovor správně oceněn.
Pořadí jednotlivých záznamů v této tabulce nerozhoduje, vždy se hledá nejdelší shoda. Speciální znak otazník zastupuje libovolnou číslici. Do tabulky se zpravidla přidává jeden řádek, jehož kód je jen otazník. Tento řádek definuje připojení pro hovory, jejich telefonní číslo nesouhlasí s žádným jiným řádkem.
Příklad:
Kód Význam 00 Mezinárodní hovory 971 Internet 2002 ? Všechna ostatní čísla
Vlastností přístupového kódu je na rozdíl od linek pouze jediný směr, který platí pro příchozí i odchozí hovory. U příchozích hovorů bývá číslo volajícího předáváno bez dalších předčíslí, takže se příchozí připojení u svazků definuje přímo do tarifní sítě pro zjištění umístění volajícího a až na výjimky se cena příchozích hovorů v přehledech vůbec nezobrazuje. Pro jednotlivé kódy lze také definovat procentuální příplatek nebo slevu, to umožňuje například definovat slevu pouze na mezinárodní hovory nebo příplatek na konkrétní telefonní čísla apod.
U větších ústředen by bylo značně nepraktické, kdyby uživatel musel nastavit ručně v konfiguraci Tardatu po instalaci kompletní tabulku poboček a linek. Proces autodetekce umožňuje tuto činnost automatizovat z dat dostupných ve vstupních řádcích z ústředny. Autodetekce je tedy proces samočinné změny konfigurace Tardatu bez zásahu uživatele, nejčastěji se provádí během zpracování.
Pro nastavení vlastností nově vzniklého objektu platí následující konvence: Je-li tabulka, kam má být nový objekt zařazen neprázdná, zkopírují se do nového objektu vlastnosti první položky. Má-li tabulka speciální prvek, který stojí na prvním místě (zúčtovací kód "Nezadán"), zkopírují se vlastnosti následující položky. V případě, že je tabulka prázdná, nastaví se vlastnosti podle parametrů uvedených ve formátu ústředny (dialog Pro odborníky, volby Autodetekce první položky).
Doporučený postup je proto takový, že se vytvoří neexistující linka (např. číslo 0) jako vzor a zařadí se na první místo. Autodetekce potom kopíruje vlastnosti této pobočky. Protože na tuto pobočku nechodí žádné hovory, není v přehledech vidět.
V současné verzi se autodetekce týká těchto typů objektů: poboček, linek, zúčtovacích kódů, skupin poboček a interního seznamu.
V některých případech dává ústředna v řádcích i informace o jméně pobočky nebo zúčtovacího kódu. Je proto výhodné automaticky umožnit změnu konfigurace Tardatu podle těchto informací. Ve vlastnostech formátu lze tuto funkci nastavit ve třech úrovních:
Ve verzi 3.6 byla přidána také autodetekce položek interního seznamu. Při zpracování hovoru se podle telefonního čísla vyhledá jméno volaného/volajícího v externím telefonním seznamu ČR a zařadí se jako nová položka do interního seznamu.
Příklad:
Jestliže hovor byl veden z pobočky 100, která má definován příplatek 5% a která patří do skupiny Servis s příplatkem 10%, do linky 11, která má příplatek -7%, pak k ceně hovoru se po tarifikaci připočítá 5+10-7 = 8% z vypočtené ceny.
U poboček lze zadat buď konkrétní typ maskování nebo použít maskování podle zúčtovacího kódu (každý hovor patří právě k jednomu zúčtovacímu kódu).
Průchodové sítě jsou dalším ze sady prostředků, kterými uživatel popisuje logickou strukturu jeho telefonní sítě. Nemusí mít přesnou reálnou předlohu, mohou popisovat chování směrovačů, privátních sítí apod. Průchodová síť je vlastně pouze tabulka odchozích kódů, která rozhoduje o tarifikaci hovoru na základě volaného/volajícího čísla. Program umožňuje nadefinovat až 15 průchodových sítí. Rozdíl oproti nevlastním ústřednám je v zacházení s virtuálním zdrojem a cílem při zpracování hovoru (viz dále).
Pořadí jednotlivých záznamů v této tabulce nerozhoduje, vždy se hledá nejdelší shoda. Speciální znak otazník zastupuje libovolnou číslici. Do tabulky se zpravidla přidává jeden řádek, jehož kód je jen otazník. Tento řádek definuje připojení pro hovory, jejich telefonní číslo nesouhlasí s žádným jiným řádkem.
Příklad:
Kód Význam 51 Místní hovory (Jihomoravský kraj) 53 Místní hovory (Jihomoravský kraj) 54 Místní hovory (Jihomoravský kraj) 00 Mezinárodní hovory 8 Barevné linky 9 Barevné linky, Internet ? Všechna ostatní čísla
Pro jednotlivé kódy lze také definovat procentuální příplatek nebo slevu, to umožňuje například definovat slevu pouze na mezinárodní hovory nebo příplatek na konkrétní telefonní čísla apod.
Pomocí této konfigurační tabulky lze do programu vložit speciální ceny za připojení na vybraná čísla nebo skupiny čísel. Počet položek tabulky je omezen na 10, složitější případy se řeší placeným sazebníkem nebo použitím standardního sazebníku a definováním příplatků a slev na linkách nebo odchozích kódech.
Každá položka uživatelského sazebníku obsahuje specifikaci čísla nebo sady čísel, pro které daný řádek platí. Kód se zadává jako řetězec čísel 0-9 a znaků ABCD#*. Jednotlivá čísla lze oddělit čárkou s významem "NEBO". Speciální význam má znak otazník, který zastupuje libovolný znak a vykřičník, který se uvádí před číslo a znamená negaci. Jedno číslo může mít maximálně 16 znaků.
Příklad:
5,!52,!53 znamená, že cena platí pro všechna čísla začínající pětkou mimo čísla začínající 52 a 53.
Pořadí položek v tabulce není rozhodující, hledá se vždy největší shoda. V případě, že před číslem představujícím největší shodu je uveden znak negace, vyhledávání skončí neúspěchem a hovor je oceněn podle tarifní sítě (viz postup při zpracování).
Cena za hovor se specifikuje přímo u každého řádku. Uvádí se cena za minutu (s DPH nebo bez DPH), interval účtování v sekundách, nebo lze uvést paušální cenu za hovor bez ohledu na jeho trvání. Každá položka obsahuje také informaci o tom, jakým způsobem se mají interpretovat informace přijaté od provozovatele a oblast, do které má být hovor zařazen (oblasti slouží k roztřídění hovorů v přehledu na místní, dálkové, meziměsto, internet apod.) - tyto informace se v případě tarifních sítích nastavují v konfiguraci vstupního bodu.
U každého řádku se uvádí také umístění, které se v přehledu zobrazí ve sloupci "Umístění" a "Detailní umístění".
Příklad:
Hovor byl dlouhý 5 minut a 10 sekund. V konfiguraci uživatelské sítě byla zadána cena 2 Kč/min bez 5% DPH a účtování po 60 sekundách.
Délka hovoru se zaokrouhlí nahoru na celý násobek intervalu, účtované délka je tedy 6 minut. Cena bez daně je pak 2*6=12 Kč, připočte se daň 12+5%=12,60. Výsledná cena je 12,60 Kč včetně DPH.
Pobočky ústředen jsou rozděleny do skupin tak, že každá pobočka patří právě do jedné skupiny a do jedné skupiny mohou patřit i pobočky z několika ústředen. V reálném světě odpovídají například jednomu oddělení firmy, sdružují pobočky, které používá jeden nájemce, nebo mohou odpovídat nákladovému středisku v účetnictví. Se skupinami pracuje také nástroj Faktura. Podle skupin je možné v přehledu filtrovat hovory i rozdělovat řádky do bloků. Lze tedy vytvořit přehled obsahující hovory, které se mají vyfakturovat jednomu nájemci nebo vytisknout souhrnný přehled po pobočkách rozdělený na jednotlivé oddělení.
Každá skupina má kromě svého jména, které musí být jedinečné, ještě vlastnosti, které se týkají fakturace, jako je jméno a adresa plátce, PSČ, IČO, DIČ a bankovní spojení. Tyto údaje je nutné vložit pouze v případě, že se hovory pro tuto skupinu budou fakturovat přímo z programu Tardat. Vyplňují se v poli "Odběratel".
V tabulce skupin je vždy jedna skupina pojmenovaná "Ostatní pobočky", kterou nelze smazat. Patří do ní všechny pobočky, které nejsou zařazeny do žádné jiné skupiny.
Některé ustředny předávají kód skupiny v tarfiním řádku a program Tardat využívá této informace k autodetekci skupin a přesouvání poboček mezi skupinami. Pokud předává ústředna kód skupiny, uchovává se její identifikace v databázi hovorů a při vytváření přehledu se hovor zařazuje do skupiny podle tohoto kódu. Tím se zajistí, že dva hovory uložené v databázi s různým kódem skupiny se zobrazují pod různými skupinami. U hovorů bez kódu skupiny se do databáze neukládá žádná identifikace skupiny a ta se určuje teprve při tvorbě přehledu.
Interní seznam se používá ze dvou důvodů: buď uživatel potřebuje v přehledu zobrazit u hovorů s určitými telefonními čísli přesnější údaj o volaném účastníkovi než jaký poskytuje tarifní síť nebo potřebuje nastavit v přehledu filtr podle telefonních čísel. Tabulka má v nových verzích velkou kapacitu (10000 položek) a položky lze autodetekovat z externího telefonního seznamu.
Každý řádek obsahuje telefonní číslo nebo sadu čísel (kód), který může obsahovat číslice 0-9, znaky ABCD#*. Speciální význam má znak střížka (^), která odděluje čísla a má význam "NEBO". Znak otazník (?) zastupuje libovolnou číslici. Znak procento (%), který musí být uveden na konci čísla, zastupuje libovolný počet číslic. V hranatých závorkách může být uveden výčet několika čísel na místě jedné číslice.
Pozor: zatímco u uživatelkých sítí je pravostranné zkrácení implicitní, zde musí být explicitně uvedeno.
Příklady:
51%^53%^54% - čísla začínající 51, 53 nebo 54 60[345]% - čísla začínající 603, 604 nebo 605 60344433? - všechna čísla 603444330 až 603444339
Každá položka interního seznamu má kromě kódu ještě jméno (libovolný řetězec) a vlajku, která určuje zda se jméno položky vypisuje v přehledech nebo slouží pouze pro filtrování hovorů. V případě, že je tato vlajka zapnutá, pak se jméno položky zobrazuje v přehledu ve sloupci "detailní umístění", je-li vlajka vypnutá, zobrazuje se v tomto sloupci název cílového místa určený ze struktury tarifní nebo uživatelské sítě. Sloupec "interní seznam" vždy obsahuje jméno položky bez ohledu na nastavení vlajky.
Pořadí jednotlivých záznamů nerozhoduje, hledá se vždy nejdelší shoda, přednost má konkrétní číslice před výčtem v hranatých závokách, ten má přednost před znakem otazník a ten má přednost před procentem. Interní seznam vždy obsahuje minimálně jednu položku, jehož kód je jen procento, ke kterému patří všechny hovory, které nelze přiřadit jinému řádku seznamu. Tento kód má pevně nastavené jméno Ostatní čísla.
Příklad:
603 - nejvyšší priorita 60[345] 60? 60% 6% % - nejnižší priorita